„Řekněte mi, babičko má, cože rány svírá,

po čem člověk, těžce raněn, přece neumírá?“-

„Rány hojí odevřené na tom lidské těle

jenom čarodějná jarní šťáva z jitrocele.“ -

„Řekněte mi, babičko má, co se dobře dává,

je-li ochořelá hlava bolestí až žhavá?“-

„Na tak těžký úpal hlavy pomoc jiná není

nežli mladé jarní listí z lesní jahodeni.“

 

Dítě z chaty vyskočilo, do sousedních polí -

„Daruj šťávy, jitroceli, na vše, co kde bolí!“

Z pole spěchá ku lesině, přes trní a hloží -

„Dej mi to své mladé listí, jahodino boží!“

Co kde chtělo, rychle mělo, ke kostelu běží:

na kříži zde před oltářem Kristus rozpjat leží.

 

„Potírám tvá svatá prsa, myju bok tvůj svatý,

tělíčko zas uzdraví se, Ježíšku můj zlatý -

kladu čerstvé listí lesní na hlavu a líce,

nebude ti hlavičku tvou bodat úpal více!“

 

Nad kostelem velké zvony do vůkolí zvoní

lid se sbíhá, v prsa bije, zázraku se kloní:

jak to dětská duše snila,

vůle boží vyplnila.

 

Podnes mají v horské vísce obraz Trpitele,

nemá rány ve svém boku, nemá trnu v čele,

bíla lilje v ranní záři po celičkém těle.

(Jan Neruda - BALADA HORSKÁ)

Na úvod jsem uvedla báseň Jana Nerudy, kterou jsem četla těsně po tom, co jsem si v knize Anny Kataríny Emerichové Hořké umučení pána našeho Ježíše Krista četla kapitoly o ukřižování Páně a tím se krásně moje dvě dlouho odkládané knihy prolnuly :)

Knihu Hořké umučení pána našeho Ježíše Krista jsem měla doma již několik let. Dostala jsem ji od sester na DOETu (čti Duchovní obnova exercičního typu). Tam jsem se ji také snažila číst, ale došla jsem jen k zajetí Páně a doma už se k tomu mockrát nevrátila. Když pak přišla některá postní doba opět jsem se ke knize vrátila, ale se stejným výsledkem, díky škole. A tak, když jsem konečně školu dodělala a skončil stres s chystáním svatby a stěhováním, jsem se rozhodla tuto knížku konečně "pokořit". Trvalo to sice značnou dobu, ale i díky cestám ve vlaku, se mi podařilo ji dočíst :)

Anna Kateřina byla jednou z Božích vyvolených, která zažívala zjevení a byla stigmatizována. Její vidění byla zapsána a byly z nich sestaveny knihy o Životě a utrpení Kristově, o Životě nejsvatější Matky Páně a další o nichž a o životě Anny Kateřiny je možné se dočíst v Úvodě.

V knize je popsáno mnoho detailů, které se mi ze začátku špatně četly, ale časem jsem se dostala k zajímavějším a zajímavějším částem. Nejvíce přínosné pro mě osobně byly kapitoly s popisem chvil, kdy se Ježíš modlil v jeskyni, popis mučení a bičování mě dokonce dojímal tak, že nesedět ve vlaku asi bych opravdu plakala. Modlitbu růžence s bolestnými tajemstvími se nyní díky tomu dokážu modlit rozjímavě (což jsem dříve nezvládala).  Hluboce se mě to dotýkalo. Kniha je dle mého názoru vhodnou přípravou na Velikonoce. Nutí k přemýšlení a k rozjímání.